Legenda opět ožila...

30.11.2020

Psalo se úterý dne 27. října 2020. Z fotobatohu jsem vytáhl své "pětdéčko" (Canon EOS 5D mark I) s úmyslem nafotit nějaké makrofotografie. Dal jsem nabít akumulátory a pak je vložil do foťáku, jenže ten se tvářil, jakoby v něm baterky nebyly. Ze šuplíku jsem vyndal multimetr, abych se přesvědčil, že jsou opravdu nabité.

Voltmetr prokazatelně ukazoval napětí, které poukazovalo plně nabitou baterku. Odejmul jsem z foťáku batterygrip s nadějí, že je problém v něm, jenže se stále nic nedělo. Přes noc jsem nechal EOS odstát s téměř mizivou vidinou vzpamatování.

Po 24 hodinovém odpočinku Canon stále nejevil žádné známky života, tudíž jsem se začal smiřovat, že se mi opětovně zmenšil počet fotovýbavy. Celý podvečer jsem přemýšlel nad možnými příčinami úmrtí fotoaparátu. Asi okolo půlnoci jsem se odhodlal, že není co ztratit a opatrně jsem foťák rozebral, abych se podíval dovnitř, zda základová deska nejeví nějaké známky poškození. Vzal jsem opětovně do ruky multimetr a pečlivě jsem začal proměřovat jednotlivé komponenty na základové desce vyjímaje mikročipy.

    V dáli odbyla čtvrtá hodina ranní a u dvou pojistek u spouště mi multimetr prozradil, že jsou vadné. Nažhavil jsem pájku a opatrně naletoval slaboučké měděné drátky na obě strany SMD pojistek. Pájení součástky o velikosti 0,8x0,4 mm je opravdová piplačka, ale nakonec se to povedlo. Spojil jsem konce nově napájených drátků a tím jsem přemostil vadnou pojistku. Opatrně jsem zacvakal flex kabely do zdířek a propojil jednotlivé části. Uvědomoval jsem si, že kdyby nyní došlo k nějakému elektrickému problému, například zkratu, dříve by se o to postarala pojistka, ale ta byla nyní přemostěna drátkem, tak by to odnesla rovnou celá základová deska.

Vzal jsem si tedy rukavice, abych co nejvíce eliminoval možné poškození jakékoliv části fotoaparátu a vložil baterii. najednou problikla modrá kontrolka indikující život pětdéčka. Málem jsem vykřikl radostí a tím probudil spící dům. Nyní byl sice nalezen problém, ale nastala druhá výzva, a to nalézt nové pojistky. Na internetu vycházely samé nabídky z ciziny a mně se nechtělo čekat měsíc až dva, než kurýr doručí zásilku z protilehlého světadílu. Nakonec jsem narazil na pojistky s obdobnými specifikacemi, jakými byl osazen foťák původně. Ihned jsem jich objednal pět, radši do zásoby, přeci člověk nikdy neví, co se může kdy přihodit.

 Nepatrně se protáhlo doručování, avšak dnes, tj. středu 4. listopadu mi pošta dovezla obálku s pojistkami. Nemohl jsem se dočkat, až mi skončí online výuka a budu moci dále pokračovat v opravě svého Canonu. Pečlivě jsem naletoval nové pojistky na již vyvedené drátky a veškeré spoje zakapal nevodivou polyuretanovou pastou, kterou používám při opravě a fixaci součástek. Vzal jsem do ruky šroubovák a začal s montáží těla fotoaparátu. Naštěstí při rozebírání foťáku mě osvítila myšlenka si jednotlivé šroubky lepit na oboustrannou lepící pásku s označením, co kam přijde, takže sem si tím ulehčil a zrychlil proces sestavení.

Když bylo vše na svém místě, po celé opravě jsem poprvé opětovně vložil baterii do foťáku, abych se ujistil, že se vše zdařilo. Začal jsem s testováním, závěrka cvakala, tlačítka plnila svou funkci, vrchní displej svítil a ukazoval měnící se hodnotu a displej zobrazující fotky, ten odmítal spolupracovat. Musel jsem tedy znovu foťák rozebrat a vyčistit kontakty. Po druhé montáži už obrazovka svítila, ale zobrazovala jen 8 barev. Následovala opětovný proces otevření foťáku. Pomalu jsem začínal mít pocit, že už přesně vím, který šroub se má pootočit o 360 stupňů a který vyžaduje pootočit vícekrát, než povolí. Oddělal jsem zadní část a a vymontoval displej. Trochu jsem si pohrál s flex kabelem vedoucímu k LCD panelu a finálně sešrouboval foťák.

   Nyní vše fungovalo jako dříve. Z dané závady jsem usoudil, že chyba byla buď způsobena mezikroužky pofiderní kvality, které jsem využíval u předešlého focení, nebo vložením zapnutého fotoaparátu s makro objektivem do fotobatohu. Následným přenášením mohla být namáčknuta spoušť, tím se sepnul proces ostření, začal se vysunovat objektiv a tím, že makro objektiv je můj jediný objektiv ještě se starou technologií ostření využívající standardní motor, ne novodobý STM/USM, tak se objektiv během ostření zastavil (zasekl) o stěnu batohu, a v dobré víře najít vhodný bod ostrosti motor začal odebírat větší proud a tím se přepálila pojistka v obvodu.